Jak jsme již dříve informovali, Ministerstvo pro místní ve svém návrhu Změny č. 2 Územního rozvojového plánu (ÚRP) vymezilo tzv. akceleračních oblastí pro obnovitelné zdroje energie celostátního významu, tedy pro větrné a fotovoltaické elektrárny. Město Rýmařov za podpory většiny starostů obcí Rýmařovska a Euroregionu Praděd uplatnilo k návrhu zákonnou připomínku.
Město Rýmařov připomínku k vymezení akceleračních oblastí AOV42 Jamartice, AOV52 Albrechtice a AOV102 Zimní pole na území správního obvodu ORP Rýmařov a požaduje jejich vypuštění.
AOV 42 Jamartice je vymezena v bezprostřední blízkosti místní části Jamartice, a to nad silnicí I/11 severně přes údolí potoka Lučina k Dolní Moravici.
AOV 52 Albrechtice je vymezena v pásu mezi Stránským a Albrechticemi u Rýmařova, na severu od příjezdových komunikací k oběma obcím (od odbočky na Albrechtice) až nad Vajglov.
AOV 102 Zimní pole je vymezena jižně nad Jamarticemi směrem k Albrechticím u Rýmařova, na východě začíná v nad rýmařovskou průmyslovou zónou a na západě sahá nad Velkou Štáhli.
Město dále požaduje doplnění vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů, stanovení únosnosti území ORP Rýmařov a širší oblasti Nízkého a Hrubého Jeseníku a přehodnocení prostorové koncentrace akceleračních oblastí v rámci Moravskoslezského kraje i České republiky.
Jaké byly hlavní důvody k uplatnění připomínky?
1. Charakter území a rozpor s principy vymezování akceleračních oblastí
Pro uvedené akcelerační oblasti (dále jen „AO“) jsou stanoveny podmínky umožňující realizaci zařízení o výšce až 185 m, resp. až 250 m. AO jsou situovány v pohledově exponovaných polohách v přímé vazbě na masiv Jeseníků, což je z hlediska ochrany krajinného rázu zásadní. Jedná se o jedinečné a neopakovatelné pohledové vztahy, které spoluutvářejí identitu celého území. Větrné elektrárny jako bezkonkurenční výškové dominanty o výšce až 250 m zásadně mění měřítko krajiny, narušují horizonty a vstupují do všech hlavních pohledových os. Dochází k potlačení přirozených dominant a ke vzniku nové, technicistní vizuální struktury území. Vymezení AO v takto exponovaných lokalitách je proto z hlediska ochrany krajinného rázu neakceptovatelné.
2. Kumulativní a synergické vlivy a absence posouzení únosnosti
Na území ORP dále existuje souběh konkrétních nových záměrů v oblasti obnovitelných zdrojů energie (VTE i FVE), které jsou reálně připravované nebo projednávané (3 větrné elektrárny v k.ú. Břidličné a 4 v k.ú. Ryžoviště, plochy pro umístění fotovoltaických elektráren v k.ú. Albrechtice u Rýmařova a Vajglov – 42 ha, Rýmařov – 4,5 ha). Dochází tak ke kumulaci prostorové, vizuální, ekologické i infrastrukturní. Návrh neobsahuje vyhodnocení únosnosti území ani souhrnných dopadů těchto záměrů.
3. Nedodržení priorit pro výběr ploch
Zadání Změny č. 2 ÚRP výslovně uvádí, že při vymezování AO mají být přednostně využívány umělé a zastavěné plochy (parkoviště, zemědělské a průmyslové areály včetně jejich zázemí, skládky a území narušená povrchovou těžbou bez zahájené rekultivace, znehodnocené půdy nevhodné pro zemědělské využití aj.). AO jsou však na Rýmařovsku navrženy na lesních pozemcích, pozemcích trvalého travního porostu a orné půdě ve volné, krajinářsky hodnotné a dosud nenarušené krajině.
4. Dopravní a technická realizovatelnost záměrů
Významným, avšak v návrhu nedostatečně reflektovaným aspektem je reálná dopravní a technická proveditelnost výstavby větrných elektráren o výšce až 250 m v podmínkách ORP Rýmařov. Tyto stavby vyžadují přepravu mimořádně rozměrných a těžkých komponentů (lopatky o délce více než 60–80 m, věže a segmenty s nadstandardní hmotností a šířkou, těžká technika pro montáž a zdvihací operace). V podmínkách Rýmařovska charakteristického členitým reliéfem a omezenou kapacitou komunikací nižších tříd lze důvodně pochybovat o tom, že je možné tyto přepravní trasy zajistit bez významných zásahů do krajiny a dopravní infrastruktury, které by mohly mít dlouhodobé dopady na krajinný ráz v dotčených trasách, zvýšení zátěže místních komunikací, bezpečnost a plynulost dopravy v obcích.
5. Životní cyklus zařízení a rizika budoucí likvidace
Větrné elektrárny jsou stavby s omezenou životností (typicky cca 20–25 let), po jejímž uplynutí vzniká povinnost jejich odstranění nebo zásadní obnovy (demontáž technologických celků, odstranění betonových základů, nakládání s materiály velkého objemu a hmotnosti, řešení recyklace nebo likvidace kompozitních materiálů). Zkušenosti z praxe v Evropě ukazují, že právě fáze likvidace představuje významnou environmentální i organizační zátěž, která není ve fázi plánování vždy plně systémově dořešena – relevantní je zkušenost přímo z Rýmařovska, kde byl lokalitě Těchanov loni řešen případ nelegálního ukládání odpadu, který obsahoval zbytky komponent z větrných elektráren. Tento případ ilustruje riziko, že při absenci důsledného systémového řešení může docházet k přenášení environmentální zátěže do jiných území.
6. Rozpor s dlouhodobými investicemi města do krajiny
Město Rýmařov dlouhodobě a systematicky investuje do obnovy krajiny, posilování její ekologické stability a nápravy historických zátěží, které se v území kumulovaly v minulých desetiletích. Tyto aktivity nejsou izolované, ale tvoří koncepční součást rozvoje území a jsou v souladu s principy udržitelného hospodaření s krajinou. V letech 2015 až 2025 bylo takto investováno 28,08 mil. Kč. Cílem těchto investic je dlouhodobé zlepšování stavu krajiny, zvýšení její odolnosti vůči klimatickým změnám, posílení biodiverzity a zároveň vytvoření kvalitního přírodního zázemí pro obyvatele i návštěvníky území. Umisťování větrných elektráren o výšce až 250 m do dotčených lokalit je s těmito investicemi v přímém funkčním i hodnotovém rozporu – narušuje se vizuální a prostorová integrita krajiny, snižuje se efekt ekologických opatření tím, že fragmentují krajinnou strukturu, oslabuje funkčnost biokoridorů a ÚSES a negativně ovlivňuje rekreační a estetickou složku území.
Zejména AO Jamartice se nachází v přímé vazbě na lokality, ve kterých již byly realizovány konkrétní kroky k obnově krajiny. Došlo by tak k situaci, kdy veřejné investice směřující ke zlepšení stavu území jsou následně oslabovány nebo znehodnocovány jiným typem zásahu s výrazně odlišným charakterem.
7. Dopady na turistický potenciál a ekonomickou stabilitu
Rýmařovsko se řadí mezi strukturálně postižené regiony České republiky, které se v současnosti vyznačují nižší mírou ekonomického růstu a zaostáváním za nejvyspělejšími částmi České republiky. Město Rýmařov dlouhodobě systematicky investuje do posilování atraktivity území, rozvoje turistické infrastruktury, cestovního ruchu a posilováním jeho role v místní ekonomice.
Zásadním předpokladem fungování tohoto modelu je kvalita krajiny, její vizuální integrita, zachovalé horizonty a existence dálkových pohledů na horský masiv Jeseníků. Umisťování větrných elektráren o výšce až 250 m do pohledově exponovaných poloh představuje zásah, který zásadně narušuje vizuální charakter území, mění jeho vnímání z hlediska návštěvníků, snižuje atraktivitu krajiny jako rekreačního prostředí a oslabuje identitu území jako klidové a přírodně hodnotné destinace. Tyto dopady se neprojevují pouze v rovině estetické, ale mají přímé ekonomické důsledky. Snížení atraktivity území se může promítnout do poklesu návštěvnosti a omezení rozvoje služeb v cestovním ruchu.
Vzhledem k tomu, že cestovní ruch představuje jeden z mála reálných rozvojových směrů území, je nutné tyto dopady hodnotit jako zásadní.
8. Dopady na rozvoj bydlení a kvalitu života
Vymezení akceleračních oblastí zasahuje rovněž do území, která jsou určena pro rozvoj rezidenčního bydlení a stabilizaci obyvatelstva. Rýmařovsko dlouhodobě čelí negativnímu demografickému vývoji, zejména odlivu obyvatel za prací do větších center. Stabilizace obyvatelstva a zvyšování atraktivity území pro trvalé bydlení proto představují jeden z klíčových strategických cílů rozvoje města.
Město Rýmařov v této oblasti realizuje konkrétní a dlouhodobé kroky směřující k podpoře výstavby rodinných domů, zvýšení atraktivity území pro nové obyvatele a celkovému zkvalitnění životních podmínek. Zásah tohoto typu by mohl významně oslabit účinnost veřejných investic do rozvoje bydlení a současně zkomplikovat naplňování strategického cíle stabilizace a rozvoje obyvatelstva.
V konečném důsledku se proto nejedná pouze o otázku jednotlivých stavebních lokalit, ale o celkové vnímání města jako místa vhodného pro život, které je zásadně podmíněno kvalitou okolní krajiny, její estetickou hodnotou a zachovalým charakterem.
Závěr
Vymezení akceleračních oblastí v předloženém rozsahu tak neodpovídá požadavku zákonnosti, věcné správnosti ani zásadám racionálního a udržitelného využívání území.
AOV 42 Jamartice se nachází v pohledově exponované poloze v přímé vazbě na horský masiv Jeseníků a uplatňuje se v dálkových pohledech v rámci širšího území. Připouštěná výška větrných elektráren až 250 m představuje zásadní zásah do horizontů a měřítka krajiny. Území je současně zatíženo významnými přírodními limity, což potvrzují stanovené podmínky ochrany fauny a krajiny.
AOV 52 Albrechtice je umístěna na hranici přírodního parku Sovinecko a v území s dochovanou strukturou krajiny a nízkou mírou narušení. Jedná se o území s vysokou krajinářskou a rekreační hodnotou, které je citlivé na zásahy do krajinného rázu. Přesto zde nejsou stanoveny odpovídající podmínky jeho ochrany.
AOV 102 Zimní pole zasahuje do území s výskytem cenných přírodních biotopů a současně se překrývá s plochami pro FVE vymezenými změnou č. 1 ÚP Břidličná. Dochází zde k přímé kumulaci různých typů energetických záměrů. Území je rovněž zatíženo technickou infrastrukturou (stávající vedení VVN Krasíkov – Horní Životice) a vykazuje vysokou environmentální citlivost (navržen koridor RBK ZÚR MSK).
Město Rýmařov proto trvá na tom, že jediným právně i věcně přijatelným řešením je vypuštění akceleračních oblastí AOV42 Jamartice, AOV52 Albrechtice a AOV102 Zimní pole z návrhu Změny č. 2 Územního rozvojového plánu. Trvání na jejich zachování by znamenalo akceptaci řešení, které je v rozporu s charakterem území, se systémem ochrany krajiny, s metodikou vymezování akceleračních oblastí i s principy udržitelného rozvoje území, a které současně nebylo dostatečně vyhodnoceno z hlediska všech relevantních veřejných zájmů.
