Policisté zaznamenávají stále více podvodů na internetu. Pachatelé k okrádání svých obětí používají promyšlenější scénáře v online prostředí. Spoléhají na překonání lidského faktoru za použití časového nátlaku, vyvolání strachu o ztrátu finančních prostředků, a také na nezkušenost, nepozornost a důvěřivost. O tom, že se jim v této oblasti daří, svědčí i nemalé škody, které dosahují i stovek tisíc korun na osobu.

K nejčastějším online rizikovým situacím patří:

Podvodné telefonáty

Pachatel se vydává za bankéře, který se snaží ve své oběti vyvolat strach o finanční prostředky legendou o napadení bankovního účtu. Pod tímto tlakem se snaží přimět volaného, aby své peníze převedl na „zabezpečený“ účet banky, či vložil peníze do vkladomatu na virtuální měny. Často je tento telefonát doplněn o telefonát falešného policisty, který má potvrdit věrohodnost volajícího bankéře. Podvodníci přitom dokážou napodobit číslo banky či policie.

Někdy se pachatelé vydávají už při prvotním kontaktu místo bankéře za policistu. Uvádí, že neznámý pachatel se snažil v bance načerpat půjčku na doklady osoby, které policista volá.
Pro zvýšení věrohodnosti, že volá policista, zasílá pachatel volané osobě skrze WhatsApp kopii služebního průkazu, případně předvolání k podání vysvětlení. Následně volaného pod záminkou ochrany nabádá k převedení všech financí na účet, který je v moci pachatele.

Investiční podvody
Na internetu se často objevují reklamy a články o bezpečném investování do akcií a kryptoměn s vidinou zaručeného velmi vysokého zisku. Bývají doplněné o doporučení veřejně známých osobností a pochvalné komentáře dalších lidí, kteří potvrzují pravdivost tvrzení. Při projevení zájmu o investice volá zájemci falešný investiční poradce, který se snaží pod legendou pomoci s první investicí vmanipulovat svou oběť do instalace softwaru pro vzdálený přístup s cílem dostat se do bankovnictví a následně odcizit peníze.

Prodeje na inzertních serverech
Poškozený inzeruje zboží na prodej. Podvodník se vydává za zájemce, nabízí rychlý a zjednodušený obchod a snaží se prodávajícího přesvědčit k vložení údajů o platební kartě do platební brány, která se na první pohled zdá být pravá. Udává, že na tuto kartu poukáže dohodnutou částku, avšak hned jak získá údaje k platební kartě, zneužije je k odcizení peněz.

Přihlášení do bankovnictví přes falešné stránky
Poškozený se do svého bankovnictví přihlašuje zadáním názvu banky do vyhledávače. V prvních několika odkazech se objeví placená reklama – většinou falešné stránky s  adresou podobnou originálu. Pokud sem poškozený zadá své přihlašovací údaje, pachatel je snadno získá a obratem je zneužije k neoprávněnému přístupu do skutečného internetového bankovnictví a k odcizení peněz.

Podvodné eshopy
Pachatel zneužívá známé, renomované značky e-shopu či výrobce například pneumatik a vytvoří podvodný web, který je věrohodnou kopií originálních webových stránek. Nabízí ovšem zboží za mnohem výhodnější ceny. Po zaplacení zboží, typicky v nadcházející sezóně pneumatik, ovšem poškozený neobdrží svou objednávku a přichází o finance, které zaplatil.

Podvodné SMS a e-maily
Pachatelé rozesílají podvodné zprávy, jejichž předmětem je daňový přeplatek, refundace bydlení, zabezpečení bankovních účtů, zásilka zboží apod. Součástí zpráv je odkaz, který navádí na věrohodně vypadající, avšak podvržené - falešné stránky, snažící se vylákat přihlašovací údaje k online bankovnictví.

Novinkou jsou příchozí SMS či WhatsApp zprávy z neznámého čísla, s oslovením Ahoj tati, ahoj mami, tohle je mé nové číslo..., ve kterých se coby potomek osloveného snaží vylákat finance na uhrazení akutního problému s vysvětlením, že komunikuje z nového čísla, jelikož mu původní číslo nefunguje, nebo s jinou výmluvou. S tímto druhem podvodu se policisté potýkají stále častěji – přikládáme ukázku případu z Ostravy, kde podvodníci přesvědčili seniory, že jim píše syn, který byl v tu dobu na služební cestě v cizině.

Na telefonní číslo rodičů přišla zpráva s textem, že jejich syn má rozbitý telefon a k tomu dodal odkaz na telefonní číslo na WhatsApp. Jakmile byla navázána komunikace, podvodník je požádal, zda by mohli zaplatit fakturu. Pomoc odůvodnil tak, že se kvůli novému telefonu nemůže přihlásit do internetového bankovnictví. Rodiče si neověřili, zda se skutečně jedná o jejich syna, a slepě posílali peníze na několik čísel účtů, které jim podvodník poslal.

Naivní rodiče tak poslali více plateb, a i přesto, že některé neodešly, poukázali je opakovaně na jiné účty, které jim falešný syn poslal. Jen proto, že nebyli dostatečně obezřetní, přišli o téměř 150 000 Kč. Sice se opakovaně snažili přes WhatsApp kontaktovat syna, ale udělali tu největší chybu. Falešné telefonní číslo si uložili pod jméno skutečného syna, a tedy volali pachateli. Ten jim telefon nebral, jen jim psal, že je zaneprázdněný a pokračovali v písemné komunikaci.

Policie ČR proto znovu apeluje, abyste byli obezřetní při komunikaci na internetu a přes mobilní aplikace. Pokud vás známý nebo rodinný příslušník žádá o peníze, vždy si to ověřte telefonickým hovorem s dotyčnou osobou. Nejlépe na telefonní číslo, které máte u příbuzného původně uložené. Nikdy nezasílejte žádné finance na účty, u kterých nemáte jistotu o jejich původu.

Toto je jen výčet nejpoužívanějších podvodných lstí a praktik. Vynalézavost pachatelů je široká, existují i další a budou stále přibývat. Je tedy velmi důležité být na pozoru, nedělat rychlá a ukvapená rozhodnutí, případně nepodléhat vidině rychlého zbohatnutí! Lidé, kteří takovýmto podvodným jednáním přichází o své prostředky, už je zpátky neuvidí.

Jak si tedy s podvodníky poradit?

• Nenechte se zastrašit výhružkou ztráty peněz pod časovým tlakem, raději hovor s takovým „bankéřem“ či „policistou“ ukončete a ověřte si informace u své banky, případně se obraťte na Policii České republiky!
• Nevěřte klamavým reklamám o rychlém zbohatnutí a nic nesjednávejte po telefonu!
• Neinstalujte si do svého zařízení cizí osobou doporučené aplikace a neumožňujte jim vzdálený přístup!
• Neposkytujte nikomu přihlašovací údaje ke svému bankovnictví ani platební kartě!
• Při prodeji zboží si domluvte osobní převzetí či zaslání financí předem na své číslo účtu. Neklikejte na zaslané odkazy a nikam nevyplňujte přístupové údaje k bankovnictví či platební kartě!
• Neotevírejte odkazy v příchozích zprávách (sms, e-mail, sociální sítě apod.) z neznámých zdrojů!
• Důsledně kontrolujte správnost adresy banky či e-shopů a neklikejte na reklamní bannery odkazující na nestandardní adresy!
• Nevěřte lidem z neznámých čísel, vydávajících se za vaše blízké, a v žádném případě jim nezasílejte finanční prostředky!

 Upraveno z podkladů oddělení prevence Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje